Jednoho podzimního rána, kdy se listí začínalo zbarvovat do zlatavých odstínů, se kominík František vydal na pravidelnou kontrolu komínů v malebné vesnici na okraji lesa.
František byl zkušený kominík, který svou práci dělal s láskou a precizností. Každý komín v okolí znal téměř nazpaměť, a tak ho málokdy něco překvapilo.
Tentokrát ale, když dorazil k jednomu z domů, čekalo ho překvapení. Jakmile vystoupal po žebříku na střechu a nahlédl do komína, zaslechl podivné šustění. Nejprve si myslel, že je to jen listí, které vítr zanesl do komína. Rozhodl se tedy opatrně pokračovat v čištění. K jeho úžasu se z komína najednou vynořila malá hlava s velkýma očima – byla to sova!
Sova se zdála být stejně překvapená jako František. Chvíli na sebe jen tak koukali, než sova zamávala svými křídly a vyletěla z komína. František se s úsměvem podíval za ní a přemýšlel, jak se tam asi dostala. Nahlásil situaci majitelům domu, kteří se přišli podívat, co se děje.
Majitelé se zasmáli a vzpomněli si, že už nějakou dobu slýchají zvláštní zvuky z komína, ale mysleli si, že to jen vítr hraje svou podzimní píseň. Kominík František se postaral o to, aby komín pořádně vyčistil a zabezpečil sítí, aby se podobní nezvaní hosté už do komína nedostali.
Příhoda se sovou se rychle rozšířila po vesnici a František se stal místním hrdinou, který nejenže čistil skvěle komíny, ale také zachraňoval malá zvířátka. Od té doby se vždy při své práci usmíval, protože věděl, že každý den může přinést nové kominické dobrodružství.
